Založit webové stránky nebo eShop
Codyho deníček

 

 

                                                                   CODYHO DENÍČEK   

 

Jak jsem se zúčastnil mezinárodních zkoušek IRO

Přestože ještě vůbec, ale vůbec nejsem vycvičený, tak jsem se zúčastnil velkýýýýýýýýýýýých mezinárodních záchranářských zkoušek na našem cvičáku. Moc tomu nerozumím, ale celý víkend jsem chodil s paničkou u nohy mezi lidma, a když kolem procházel cizí pejsek, snažila se mě panička zaujmout, abych si k tomu pejskovi nečuchal nebo tak něco. No, nebudu lhát, panička měla ruku celou oslintanou a pokousanou - držela tam totiž pokaždé kus masa :)))) Pro mě bylo hlavní, že jsem se nenudil doma a byl celou dobu venku. Taky jsem viděl spoustu cizích pejsků a lidí a slyšel divný zvuk, říkali tomu střelba. Poprvé jsem se podivil, co je to za rámus, ale pak jsem už ani nevěděl, že tam nějaká střelba je. Musím říct, že jsem byl po tom víkendu docela utahaný, a spokojený. Také jsme byl s pánečkem několikrát trénovat překážky a prý mi to jde. A minulý víkend jsme se vydali do jeskyně. Nechápu!!! proč ti moji lidí dělají z každé prkotiny vědu, proč bych se jako měl bát tmy???? Přece mám oči a nos, ne???? Dokonce jsme si na paničku zaštěkal, jen mi bylo divné, že tam byla a pak nebyla, ale nakonec jsme ji ucítil a o to víc se radoval. Už se těším, až zase někam vyrazíme...


RESTY, RESTY, RESTY

Uplynula dlouhá doba a doma neměl vůbec nikdo čas, aby mě pustili k počítači a nebo si nechali diktovat. Všechno se točilo kolem 6ti malých boxerů, ale fakt úplně všechno. Kolem mě se nosily misky s voňavým jídlem, kupovaly se jim hračky, které jsem si vůbec nesměl půjčit a já sloužil jako hračka živá   Když potřebovali tu bandu utahat, řekli si, pustíme k nim Codyho. A malí na mě viseli, tahali mě za chlupy, za ocas, a když jsem jim to chtěl oplatit, hned panička volala - "Coudííí, opatrně". No jo no, přežil jsem. A přiznám se Vám, že se mi to moc líbilo. Teta Cita na mě pak už ani nevrčela a dokonce jsem za ní vlezl do bedny a ona nic. Té se to v tý hlavě vůbec celý přehodilo  Představte si, ona si chce pořád se mnou hrát. Olizuje mě, jemně kouše, nechá si ode mně všechno líbit a já se akorát bojím, aby mě - velkýho chlapa, ještě nechtěla nakonec kojit!!!!! Minulý týden malí boxerci odešli, přeju jim, aby měli takovou bezva rodinu, jakou jsem si našel já. A já mám konečně trochu klid. Byli jsme s pánečkem na výletě, on jako rozhodčí, já jako doprovod. Vzal mě do sutiny a já se vůbec nebál - a taky jsem trénovali překážky. Teď je sice páneček zase někde na cestách, ale slíbil mi, že až se vrátí, budeme spolu zase pracovat. Tak se už moc těším!


19.2.2010 - velká událost :)))

Tak jak jsem posledně psal, že se nic neděje, tak se teda děje, a možná až moc!!! Za prvé jsme začali s pánečkem konečně trošku trénovat, hlavně přivolání a štěkání, ale taky jsme se spolu tahali o peška a to se mi líbilo moc. Díky tomu jsem přišel už o všechny staré zoubky a mám nové, velké a můžu tedy Kvíny lépe kousat. Chudák malá má ode mě už tak pokousaný krk, že teď na procházkách neslyším nic jiného než COUDÝÝÝÝÝÝ, NEEEEE, a znamená to, že ji mám pustit a netahat za krk ve sněhu po zemi  Za druhé se doma stalo něco, čemu nerozumím, je to tajemné, lákavé a nikdo mi to nechce  vysvětlit. Začalo to tím, že se teta Cita hooooodně změnila. Mně občas někdo řekne, že jsem oplácaný, ale ona Vám přestala úplně hledět na linii a stalo se z ní takové malé prasátko, jen hlava a břicho. Snažil jsem se ji provokovat k běhání, aby trochu shodila, ale byla nevrlá a chodila pomalu a opatrně. Potom se s  ní panička zavřela do ložnice, my s Kvíny jsme celý den slyšeli jen - na místo, nezavazej, uhni, lehni si někam....a z toho zavřeného pokoje se začaly ozývat divné zvuky, jakoby tam byli ptáčci.... A to byste nevěřili, když potom tetu Citu z pokoje vyvlekli, bránila se totiž, a nutili ji jít ven, byla Vám najednou úplně štíhlá a krásná. Tak jsem přemýšlel, zda musela jít na nějakou operaci, a že jí to břicho asi  uřízli. Jenže mi teta Kvíny, která to celé už jednou jako malá zažila, vysvětlila, že má teta Cita štěňátka. Hned jsem si vzpomněl na svoje svoje sestřičky a brášku a moc jsem chtěl ty malé erdelky vidět! Panička mi je šla jednou tajně ukázat, když byla Cita venku, ale já byl hrozně moc zklamaný. Oni to totiž nebyli vůbec erdelci, ale zase jenom malí boxeři, přesně jako obě tety. Od té chvíle se o ten pokoj prostě nezajímám. Jenom Kvíny je nějaká celá nesvá, dokonce se mi svěřila, že by chtěla taky maličké boxery, tak jsem jí slíbil, že až dospěju, určitě to spolu zvládneme. Na to neměla chudák odpověď   A ještě jedna příhoda se stala. Včera jsem se venku zapomněl a zaběhl do křoví, kde to moc hezky vonělo. V tom mě zvrchu drapla ruka a dostal jsem hlava nehlava, musel  jsem přece ječet, aby mě nebili moc, že jo, ale když mě páneček pustil, rozběhl jsem se si vzít klacíček, aby si nemyslel, že se mě to nějak dotklo! Panička kroutila hlavou a když páneček zavolal "ke mněěěěěě", přiběhl jsem tryskem a ještě mu chtěl dát pusu na usmířenou. Nevím proč ji nechtěl, krásně jsem voněl a doufám, že se do toho křoví ještě někdy budu moci vrátit!!!!!


18.1.2010

Vůbec nic se neděje  venku je led a sníh a zima, holky mají takové srandovní kabátky, za které se dá báječně tahat, ale to je taky jediná legrace. Už ani nevím, co je to ta stopa, klacíky nemůžu vůbec pod tím sněhem najít a tak občas nosím v tlamičce kus ledu a pánečci nade mnou kroutí hlavou....Páneček se mnou chodí na dlouhé procházky do lesa, občas vezmem i tetu Citu, aby prý měla teď dost pohybu. Nevím, proč teď, ale nikdo mi nic nevysvětlil, tak na to budu muset asi přijít sám :)) A v lese si to fakt užívám. Jednou byl páneček až do noci v práci a tak mě vzala panička na kurz štěňat. Musím se trošku pochlubit, byl jsem na roztrhání. Nejvíc se mi líbila biglička Daffy, s tou jsme řádili a řádili. Ale pozor, kdykoliv panička zavolala, aby ostatním pánečkům ukázala, jak se to s pejsky dělá, běžel jsem k ní jako o závod. No neběžte, když má v ruce voňavé maso, válí se po zemi, tleská a vydává podivné zvuky  . Bylo to fakt super, akorát mě trošku naštvala, že mě pak uvázala a ostatní cvičili a já nemohl, tak jsem aspoň štěkal a štěkal. Naštěstí to uvázání netrvalo dlouho a mohl jsem potom zase běhat s ostatními.  A ještě jedna dobrá zpráva - Cita mě asi vzala na milost :) Válí se přede mnou na zádech, občas mě i olízne a tuhle jsem šel kolem, kousl ji lehce do nohy a ona nic! Ještě nějakou dobu a pak těm holkám doma ukážu, kdo je tady pánem


7.1.2010

Nazdáááár  Doma mi říkají, že už na mě asi leze puberta, a je fakt, že je mi všechno k smíchu. Úplně nejvíc ze všeho tetička Cita, která si vezme nějakou moji hračku, já jdu jen úplně náhodou kolem, udělám chlamst a ona tam stojí bez hračky, tlamu otevřenou a nevěří vlastním očím. Jenomže o kousek dál stojí panička nebo páneček, takže jí nezbude než honem převézt pozornost jinam a dělat, že jako vlastně mi tu hračku chtěla sama dát...Ale hezky popořádku. Nový rok jsme strávili v pokoji, já teda v kleci, trošku jsem se bál, aby mě tam nezavřeli, ale ne, chodili jsme ven, viděl jsem spoustu pejsků a hráli jsme si s pánečkem. A také stopovali. Už vím, co to slovo znamená a baví mě, jak mi tak stopa utíká, kroutí se a nejvíc mě baví ta miska masa na konci. Vrátili jsme se domů o víkendu a v neděli od rána mluvili pánečci o nějaké návštěvě, kam půjdu s nimi. Nadělali kolem toho spoustu řečí, chystali tašku a také vytáhli odněkud koš, koš na mě  Já košík znám, kradu ho Citě u dveří a nosím po chodbě, než mě ulapí a vezmou mi ho, ale proč já???? Šli jsme kousek pěšky, pak stáli na jednom místě, to mě nebavilo a potom přijela tramvaj (zase mrknu do slovníku, ale bylo to velký a hnusný). Panička do té tramvaje vykročila a já ji musím hlídat, tak jsem se vrhnul za ní. A to tak moc, že jsem jedním skokem skončil s prominutím rozpláclý o paniččin zadek. Vynadáno jsme dostali od pánečka oba, panička ,že je pomalá, já,  že jsem střelený. Tramvaj nic moc, třepe se a kolíbá a tak jsem raději seděl na jednom místě, ale pozor. Ještě k tomu všemu mi na hlavu nasadili ten koš. Já už jsem velkej, to jo, ale ten koš byl jak na 3 erdelky dohromady  Nebudu Vás napínat, nakonec jsme zazvonili u nějakých dveří a já na všechno špatný zapomněl. Přivítal mě kámoš Gerry, krásnej ,černej a fakt dospělej labrador a jeho pánečci a já byl ve psím ráji. Mohli jsme s Gerry úplně všechno, skákat po posteli, běhat kolem stolu plného jídla, slintat vodu na kachličky, kousat kost plnou morku na koberci!!! a akorát jsem charakter, takže loužička nebyla :))) Cestu domů jsem ani moc nevnímal, ale už jsem normálně nastoupil do tramvaje, aniž bych se přerazil a košík mi taky nevadí, jen když tam ještě někdy pojedem. Takhle šťastně oslintanej jsem se ještě necítil - promiň Kvíny


25.12.2009

Ahoj lidi, tak dnes mi do packy diktuje páneček. Myslím, že budete potřebovat slovník cizích slov, ale prý se nemám starat. ( Já se ale budu muset podívat - stopa, hledej, soustředit, systematicky,... - ach, jo ! ) Tak od začátku. Dnes, v předvečer mých zítřejších čtyřměsíčnin to nejdřív začalo pláčem. Mým pláčem ! Panička s drahými tetami mi odešly na procházku. Beze mne ! Jé, jak jsem kvílel, než mne páneček po dvou minutách okřiknul. Urazil jsem se. Ale jen do chvíle, než vzal do ruky vodítko, misku s masem a vyrazili jsme spolu.To vám byla čistě chlapská zábava.Byly tři odpoledne, ale skoro tma, pršelo jako z konve a my šlapali asi dvacet minut vysokou trávou a křovím ( to prý tak záchranáři dělají a po cestičkách chodí jen rozhodčí ), až jsme dorazili na takové skryté místo, kde mne páneček přivázal ke stromu. No co je zase tohle? Ještě že to trvalo jen pár minut. On mezitím pošlapal čtverec  dvakrát dva metry, naházel tam masíčko, pak vám z toho vyskočil jako srnec, odvázal mne a...

Prý hledej stopa. No jsem blázen? A znovu - hledej Cody, hledej stopa ! No, chtěl jsem mu udělat radost, tak jsem dal čumák na zem, TAM BYLO TO MASO - hurá !!! A já papal a chodil a čuchal, jééé, to byla paráda. Aha, tak prý nee, musí se údajně napsat, že jsem soustředěně a systematicky asi 6 minut vyhledával ve čtverci. No to je ale blázen. Ale ať si tomu říká jak chce , já se prostě nažral. A představte si, on si pak se mnou za to ještě hrál a chválil mne. Fakt není normální, jindy seberu zaječí bobek a tváří se jak kakabus.

Promiňte, málem bych zapoměl, ještě mi dal za úkol, abych všem čtenářům popřál krásné svátky ! Svátky, taky taková záležitost, já pořád normálně přijímám a vylučuju. Jen dvounožci občas vztekle cinkají želízky ve svých miskách, a pak funí a tupě zírají do dáli, ale tak jim to nechme. Ty krásné svátky... Papapa


22.12.2009

Nevím, co se chystá, ale panička pořád jen uklízí, občas o mě zakopne, ale docela často mě k té svojí práci pozve :)) třeba jsme spolu umývali okna, ona umývala, já jí "podával" utěrku, noviny, a občas jsem se snažil i olíznout to sklo dole, ale to panička nechtěla. Dnes ráno jsme se všichni naložili do auta a jeli na výlet. Neumím spočítat, kolik tam bylo pejsků, ale moooooooooc. Byli tam takoví hodně malí strakatí a měli na sobě někteří i obleček a ty jsem teda žral, a když mě zaháněli, vůbec jsem se nebál. Nakonec mi to ale páneček zakázal.  Tak jsem si nejvíc vyhrál s ovčačkou Extrou, váleli jsme se ve sněhu a schválně jsem padal a byl pod ní, protože ona je přece dáma. Cestou zpět už se mi trošku pletly nožky, ale stálo to za to! A víte, co bylo vůbec, ale vůbec nejlepší???? Ta stará morouska Cita, když mě jeden ten malý strakatý pejsek chtěl kousnout, ONA MĚ ŠLA BRÁNIT!!!   Panička na ni musela houknout a dávat na ni potom pořád pozor. Tak z toho jsem měl asi tu největší radost, víte proč...


16.12.2009 aneb "DRAHÉ TETY A JÁ"

Pomalu a jistě si buduju své místo v naší lidské a psí smečce  Co se týče dvounohých, tam jsem spokojen, chodí se mnou ven, papám pravidelně, hoooodně mě hladí, hrají se se mnou s míčkem a každýmu na potkání vykládají, jak jsem šikovnej, hodnej a tak. Ještě že nechtějí, abych zazpíval nebo zahrál na klavír  Složitější je to s mýma boxeříma tetama. Copak Kvíny, tu mám omotanou nejen kolem prstu, ale asi kolem celýho těla  a jak jsem povyrostl, konečně si můžeme spolu pořádně venku hrát. Občas se teda Kvíny zapomene a zavalí mě (doma jí říkají golemku), ale jinak už se koušeme, běháme a oba nás to baví. Ale ta Cita! To je vám taková divná můra, ráno na mě vrtí, olízne mě, já už si myslím, že mě má ráda a když ji chci kousnout do packy, hned dostanu za uši. Snažím se jí vyhýbat, ale tuhle jsem se zamyslel a zapomněl a už mám šrám na čumáku. A místo aby mě litovali, tak mi řekli: "Nemáš za ní lézt ty truhlíku"  A teď si představte, že v pondělí odjeli a nechali na malém dvounožci, aby mě při odchodu zavřel do klece. No, toho ale zajímá jen počítač a koupelna, takže když se všichni vrátili domů, vítali jsme je u dveří společně- "drahé tety" a já. Panička málem dostala infarkt a probírala možnosti, co všechno se mohlo stát, mladej dostal nadaný a Cita pochvalu, jenom já nic!!! Taková nespravedlnost. Nic, musím končit, jdeme s paničkou do lesa a na hraní budu mít Kvíny


7.12.2009

Po dlouhééééééé době se dostávám k tomu, abych Vám zase něco napsal. Nakonec to proběhlo tak, že jsme s paničkou a Kvíny a Citou šli pánečkovi naproti a musím říct, že mě poznal, asi nosem zřejmě, ale fakt si mě hleděl a hladil mě a já měl teda pár dní oči jen pro něj. Taky jsem se hned naučil nepřemýšlet, když páneček zavolá "Koudýý" a hned přiběhnout, protože proti paničce je páneček o hodně větší....Zašli jsme spolu i na cvičák, a asi i "cvičili", kladinu a štěkání a tak. A když má páneček čas, jezdíme spolu do lesa, a tam je to báječné, dokonce jsem vymyslel novou hru, ale musím přiznat, že se pánečkovi nelíbila. Nejdřív jsem myslel, že jo, běhal jsem před ním do kolečka s papírem v tlamičce a páneček za mnou, ale dával jsem samozřejmě pozor, aby mě nedohonil, schválně, kdo vyhraje? No, vyhrál páneček a místo, aby měl z výhry radost, zlobil se na mě, dokonce mi dal přes zadek a tak teď už neutíkám, raději si hned lehnu na zem a nechám pánečka vyhrát, on je potom rád a já dostanu masíčko a někdo stejně prohrát musí, že jo? Tento víkend páneček musel odjet a tak mě vzala panička sebou na výlet. To byl výlet!!! Celou dobu jsem musel být v autě, zlobil jsem se a pak jsem usnul. Vzbudila mě panička a šli jsme se projít. Kvíny mě vítala , jako bychom se rok neviděli a byla tak hodná, že mi všechno ukázala. Běhal jsem za ní do stodoly, do domu, do sklepa a nasával tu vůni ostatních pejsků, co tam byli přede mnou. Panička potom doma řekla pánečkovi, že se nebojím, ale čeho bych se měl bát, Kvíny třeba?  Kdepak , to je moje parťačka, doma si ji vodím za krk, když nemá obojek a dneska jsem jí půjčil žvýkací kostičku, každý jsme měli jeden kraj a ukusovali a já jí občas, tak trošku tajně, dal pusinku. Zas aby si o sobě moc nemyslela....


24.11.2009

Dneska se mi vrací páneček, panička celý den nemluví o ničem jiném. Pořád něco uklízí, chystá, ani si se mnou moc nehraje pořád se na mě zkoumavě dívá, jako by mě viděla poprvé. A povídala mi, že teď už budu také pracovat (jako bych nepracoval každý den!) Říkala, že budu chodit na stopy, to nevím co je, ale třeba to bude chutné jako masíčko, že si budeme s pánečkem hrát a tahat se o míček a chodit spolu na procházky. A že mu musím ukázat, co už všechno umím. Tak já mu to raději napíšu  Co umím: umím chodit na vodítku a vůbec už si nelehám na záda, umím štěkat na misku a skákat u toho na stůl a přitom vím, že se to nemá, umím dělat loužičky a to ostatní jen a jen venku, akorát včera se mi to stalo cestou k výtahu a podařilo se mi to zatajit. Až hloupá Kvíny do toho cestou domů strčila čumák a panička mi řekla, že jsem prasátko. Naučil jsem se chodit po schodech dolů a nahoru. Když panička řekne ticho, přestanu štěkat, a ona to musí říkat často, štěkám totiž skoro pořád, hrozně mě to baví. Když na mě panička zavolá "Koudýýý, pojď", tak pokud mám čas a náladu, vždycky přiběhnu. A celou noc spím, ráno se mi někdy nechce ani vstávat. A co umím nejlíp, to je zahnat Kvíny. Ona už vůbec neví, kam by se schovala  . Tak já končím, ještě mi vyčešou kožíšek a pak už budu čekat, až se otevřou dveře a v nich bude páneček. Také nevím, zda mi páneček pomůže se psaním, tak se zatím loučím a jdu čekat...


23.11.2009

Za posledních pár dní se toho stalo tolik, že ani nevím, kde začít. V pátek mě panička naložila do auta a když mě vysadila, šli jsme místo do lesa do nějakého velikého domu. Všude se tam povalovaly moc lákavé věci, ale znáte paničku, nic mi nedovolila vzít do tlamičky. Hrozně se radovala, když jsme šli spolu do tmy a jásala, že se nebojím. Tak to jsem zase nepochopil, já vidím i ve tmě, panička asi ne, tak mi jí bylo trošku líto. A pak se radovala ještě jednou, když jsme procházeli kolem díry v zemi a já se nebál se do ní podívat. To se mi na paničce moc líbí, ona se totiž raduje vlastně pořád . Jenom když chci venku něco sníst a dám ocásek dolů, protože vím, že se to nemá, a nejde mi ho nechat nahoře, tak to na mně pozná a houkne FUUUJ a to já raději honem běžím k ní. Úplně mi stačilo, když jsem jednou neposlechl a visel ve vzduchu. V pátek k nám přijela na návštěvu kamarádka Kvíny - Kája. A jiskra nepřeskočila, já se nelíbil jí a ona mě. A úplně mě překvapila Kvíny, celou dobu, co u nás Kája byla, si hrála jen a jen se mnou a ani ke mně Káju nepustila. Tak nevím, jestli mě přece jen nemá tak trošku ráda . V sobotu ráno jsme vstávali brzy (jako každý den), a panička byla se mnou a Citou dlouuuho venku, vyřádil jsem se, napapal a pak panička s Kvíny někam odešli a já šel spinkat. Přijela babička, co měla kočku Mínu a byl tu i Pája, až jsem se vzbudil, ale panička nikde!!!! Čekal jsem a čekal, nechtěl jsem jíst ani si hrát a bylo mi čím dál hůř, ani ven jsem jít nechtěl. Pak jsem si řekl, že už asi nikdy nepřijdou a jen jsem ležel a poplakával si. Najednou se otevřely dveře a byli tu. Vrhl jsem se jim do náruče a Kvíny vlepil velkou pusu. A nemohl jsem se uklidnit, pořád jsem skákal, běhal, štěkal, snědl jsem plnou misku a bylo mi dobře jako nikdy. Večer na procházce jsme je obě hlídal, aby se mi náhodou nechtěli někam ztratit jako ráno. V neděli jsme byli na cvičáku a já si pohrál se slečnou ovčačkou Extrou. Ta byla vážně "extra"  a lítali jsme spolu, váleli se po zemi (hlavně já, ona byla Extra malinko větší), ale líbilo se nám to oběma. Jen jsem byl potom tak mokrý a špinavý, že jsme jeli raději domů. A dneska ráno mi panička vyčesala kožíšek a slavnostně mi řekla: " Codíčku, zítra se ti vrací tvůj PÁNEČEK". 


16.11.2009

Moc se omlouvám, dostal jsem se k psaní až dneska, ale mám hrozně moc práce . Na prvním místě se snažím nepozorovaně samozřejmě, odnést si různé věci do pelíšku. Někdy mám štěstí a všimnou si mě, až si aspoň chvíli pohraju, třeba včera s paniččinou ponožkou. Brblala něco o tom, že ta ponožka už bude leda na předmět a zapomněla mě i pokárat. Většinou jsem ale polapen, i když utíkám co mi nohy stačí, zazní povel NE, musím tu lákavou věc pustit a místo toho mi strkají nějakou okoukanou nudnou hračku. Další činnost, kterou vykonávám svědomitě, často a rád je "trápit" Kvíny . Má bezvadnej krk, tlamičku, můžu ji žužlat, kousat, tahat a radost mi kazí jenom panička. Občas totiž Kvíny zavře do ložnice se slovy odpočiň si od něho ?? a včera mi dokonce zakázala si s Kvíny hrát a musel jsem si jí nevšímat. Nejvíc práce mám venku. Vůbec nevím, jak mám stihnout si dát do tlamičky všechny ty věci, co se povalují na zemi, a nejhorší je, že mi to zakazují. Většinou paničku obelstím a celou procházku si tajně nesu třeba kamínek, kaštan nebo kus větvičky, a tvářím se, že mám pusu prázdnou.  Panička mě občas vodí na vodítku, to se musím pochlubit, i když nerad, zvládám to na jedničku. Většinou ale běhám na volno a panička chodí tam, kam chci já. Když zavolá, rozmyslím si, zda mám přiběhnout, ale protože má masíčko a hladicí ruku, snažim se poslechnout. Moje nejoblíbenější místnost v našem bytě je kuchyň. Nejlepší je to ráno, to se chystá snídaně a já štěkám a štěkám, a čím víc štěkám, tím rychleji panička snídani nachystá, abych prý nevzbudil ostatní . Také Vám musím říct, že kromě Cody, Codíčku, zlatíčko mám ještě velkou spoustu dalších jmen - piraňa, dacánek, zlobík, čert, a když se panička zlobí, občas mi řekne - "TY ERDELE" !!! Kvíny se právě vzbudila, tak se zatím loučím, musím si s ní pohrát, než si panička všimne...


11.11.2009

Včera byl vyjímečný den! Zašli jsme na cvičák a dole se něco dělo, divné hluky. Přišli jsme blíž a pobíhal tam chlap, křičel, dělal divné zvuky a nějaký cizí pes tam stál, štěkal a mohl se z toho zbláznit. Nejdřív jsem se "jakože" trošku bál, tak jsme se šli projít kousek dál, to už jsem čekal, co bude, kdy dostanu masíčko, koukal jsem na paničku a když vytáhla balonek, byly mi ty zvuky úplně jedno! Potom si mě na chvíli půjčila nějaká cizí paní a v tom vidím, že za tím divným chlapem jde prosím moje panička a Kvíny. A Kvíny se taky mohla zbláznit, štěkala, skákala a vypadalo hodně přísně a naštvaně, ne jako doma, když se okusujem. Chtěl jsem jí běžet na pomoc, ale bohužel - vodítko  Tak jsem aspoň celou dobu štěkal a snažil se utéct směrem k paničce. Potom si mě panička zase vzala a já si všiml, že na zemi leží voňavé věci na kousání a chytl jsem kůži. To byla paráda, držel jsem co jsem mohl a tak jsme se tahali mooooc dlouho a všichni kolem pořád říkali, jak jsme šikovný, já teda nevím, co je na tom šikovné a na co mají pánečci tlamičku? Za chvíli se ale hodně rozpršelo, tak jsem běželi do auta, panička mě vytřela ručníkem a jeli jsme domů.


7.11.2009

Vůbec, ale vůbec té paničce nerozumím  Ráno snídala a já si sedl k jejím nohám a v tom mě napadlo, že si štěknu o jedno soustu. Štěk - nic! Znovu, nic! A nejen to, ale panička mi řekla NE a odehnala mě. Tak prosím Vás, chápete to???????? U misky se málem štěstím pomine, když štěkám, a teď tohle. Ale musím ji i pochválit. Včera večer jsme se tahali spolu o míček a pak rukavičku a bylo to náramná sranda a pak jsme šli ven. A panička si vymyslela novou hru, utíkala přede mnou a když jsem ji chytil, přišlo masíčko. Takhle jsme se honili moooc dlouho a bylo to fakt bezva. Akorát doma panička někomu do telefonu říkala, že jsme oba utahaní, já ji nechci shodit, ale já teda utahanej nebyl vůbec.


4.11.2009

Milá maminko Dottynko, vůbec bys  neuvěřila, co se mi stalo, ještě se celý třesu, ale povím ti to popořádku. Včera si panička dala na stůl do obýváku něco hodně voňavého na talíři a odešla. Zkusil jsem se rozběhnout a povedlo se, pochválila bys mě, skočil jsem tak, že jsem měl pacičky i nos až na stole. Chytl jsem kousek toho jídla a čekal pochvalu a pohlazení, jenom jsem teda nestihl zaštěkat, jak to před papáním děláme. A vůbec nevím, co se pak stalo, ale panička mě chytla za krk, křičela na mě,  vytřepala ze mě ten chleba se sýrem a hodila mě do pelíšku. Že je takovej krkoun a tak si bude hlídat misku, to jsem teda opravdu nečekal. Pak se mi to malinko rozleželo a říkal jsem si, že ona mi taky nebere granulky a maso a neujídá z mojí misky, až jsem z toho přemýšlení usnul. Po spaní jsme šli na procházku a panička se tak divně usmívala a zase použila to hrozné slovo socialïzace. Až jsem se vyvenčil a vyběhal, nasadila mi na obojek černou dlouho šnůru (nazývala to vodítko) a chtěla, abych šel za ní. To už bylo moc i na mě!!! Válel jsem se po zemi, nechal se táhnout po zádech, masíčko, co mi nabízela jsem přehlížel a teprve když jsem začal kašlat a dusit se, zastavila se a domlouvala mi. Posledních pár kroků k domovu mě zaujala větvička před námi a tak jsem se vydal stejným směrem jako panička. Je tak naivní, že si myslela, že jsem se umoudřil a chválila mě. Ani jsem se na ni nepodíval, na zrádkyni. Vím, že si mě maminko vzít zpátky nemůžeš, ale doufám, že se brzy vrátí páneček a budu mít klid


3.11.2009

Dnes jen jedna jediná větička, ale panička ráno řekla, že si to napíše zlatým písmem, ale zatím nic nikam nepsala , já se VČERA ani jednou doma nepočural!!! Jo, a ještě ráno bylo venku bílo, Kvíny řádila jak pominutá, tak jsem se taky nechal strhnout a hrál si na norníka. A žral jsem to a panička říkala, a jeje, to budeme pořád chodit ven. Tak nevím přesně, jak to myslela, ale žral jsem tím pádem o to víc! Protože venku je to nejlepší


2.11.2009

Ahojte! Neděle byla hoooodně dobrodružná, panička mě vzala sebou na cvičák, nestačil jsem se ani se všemi pejsky kolem seznámit, tolik jich tam bylo. Konaly se totiž zkoušky a tak mi kenelku dali do vyhřáté místnosti ke kamnům a šli na nástup, což nevím sice co je, ale trvalo to jen chvilku. Panička asi zapomíná, že na rozdíl od Kvínky a City mám kožich, ale je chytrá, když se vrátila, kenelku posunula dál od ohně a já usnul. Chodila se na mě dívat, dělal jsem, že spím, ale vím všechno   Den probíhal krásně do chvíle, než jsem při venčení našel kus starého voňavého salámu a panička zavelela NE! Jenže, ať si strčí to hovězí maso někam, tohle vonělo mnohem líp a já tam stál a čekal co bude. A BYLO... Ona ta panička má sice nohy jenom dvě, ale asi posiluje a tajně běhá, protože mě držela za krk hned! Musel jsem to pustit, tvářit se zkroušeně (docela jsem to zahrál přesvědčivě) a byl jsem odnesen do kenelky.  Mám nové předsevzetí, běhat a běhat a běhat, abych byl rychlejší než panička, a mohl si dělat co chci!!!


31.10.2009

Dneska Vám musím napsat hned ráno, panička totiž vyvádí, jako by se snad zbořil dům. Včera jsme se navečer vrátili z dlouhé procházky a já byl tak zaujatý novými pejsky, že jsem se zapomněl nakonec ještě vyčurat. Takže hned po příchodu domů jsem zaběhl do pokoje a přičupnul. Ajajaj!! Nejen že panička houkla NE a chytla mě za krk, ale ještě jsem dostal jednu po zadečku. Ten večer jsem se už raději doma nepočural a taky v noci jsem si zakňučel a seděl u dveří, nejsem přece masochista! A panička mě pořád chválí a říká, jaký jsem chytrý chlapeček. Kdyby mi raději hodila kus masa  A ještě z jedné věci byla na větvi. Včera jsem měl večer takový hlad, že jsem si štěknul, aby mi tu misku už honem dala na zem. Ta vám byla úplně vedle, radovala se a málem mě potom radostí umačkala. Tak jsem to dnes ráno pro jistotu zopáknul, zda to funguje a představte si, JO!!! Štěkám moc rád a na všechno, tak proč bych jí nevyhověl, třeba z toho i něco kápne


30.10.2009

Panička doma pořád mluví o nějaké socializaci, vůbec nevím, co to je, jestli jídlo, nebo hračka, ale používá  to slovo fakt pořád. Takže ráno mi řekla, že v rámci socializace a také nakoupit mi nějaké věci (MĚ!!!!!) pojedeme za Radkou Volnou. Cestu autem jsem prospal a možná bych ještě zdříml, ale panička mě postavila bez varování na zem mezi 5 černých kníračů. Jeden byl trochu menší než já, ale ten zbytek! Já se samozřejmě vůbec nebál, ocásek jsem dal dolů jen proto, aby si o mně hned nemysleli, že jsem nějakej nafoukanej frajer. Za chvíli jsem se rozkoukal, vztyčil anténku a hurá si hrát. Jako první hračku jsem si vybral chutnou ratanovou židli, neprošlo to. Druhou jsem zkusil dřevěnou tyčku od další židle, zase průšvih. Do třetice tam měli krásnou kytku v květináči, hádejte, jak to dopadlo!  Takže zase jen ty uzlíky, míčky a podobné nezajímavé věci, ach joooo. Ta Radka Volná má jednu báječnou věc, kterou my nemáme, dvůr a zahrádku, to já si ještě pamatuju z Prahy, kdy jsem byl u maminky Dotty. Vůbec, ale vůbec se mi ze zahrady domů nechtělo. Ale přijeli jsme nakupovat, tak mi různě zkoušeli obojky, jak se mi hodí k barvě a očím, vodítko, hračku, a když jsem myslel, že už je konec, přišlo to nejhorší. Postavili mě na stůl a začali česat. Zkoušel jsem zapištět, jako že to tahá, ale panička se na mě přísně podívala a řekla jen "Codíku, ty hrdino", tak jsem se zastyděl a hezky stál. Učesali mi záda, nohy i tlamičku a nasadili nový obojek. Nevím proč, když mě hned panička strčila do auta, kde mě vůbec nikdo neuvidí a jeli jsme domů. Než jsem usnul, stýskalo se mi po zahradě a tak doufám, že tam zase brzy pojedem


29.10.2009

Dneska ráno k nám přišla na návštěvu paní s klukem Jeníčkem. Toho Vám bylo všude plno, lezl po čtyřech jako já, donesl mi kostičku a pořád se na něco ptal. Kvíny ho poctivě olizovala, já už byl trošku unavený, tak jsem nakonec usnul a ani nevím, kdy odešli. Potom mě panička naložila do auta a jeli jsme na návštěvu k babičce. Vpustili mě do nového bytu a to byla konečně změna! Až jsem všechno prošmejdil, vytřeštil jsem oči, kousek ode mě stálo chlupaté stvoření a dívalo se na mě. S Kvíny byli  asi kamarádi, ale já teda takovýho psa viděl poprvé. To už mi panička vysvětlila, že to není pes, ale kočka a jmenuje se Mína. Mína nebo Kvína, rovnou jsem se rozběhl, že si budeme hrát. Dali jsme si pusu na přivítanou a očichali se, ale kočka se ne a ne hnout. Tak jsem udělal svůj náhlý výpad a vyštěkl. Ta prskala! Tak jsem to zkusil znova a auauauau!!! Panička mě pohladila, dala kostičku a Míně řekla, že je dobře, že si to s tím oprsklým klukem vyřídila. Tak jenom nevím, jestli tím myslela mě???? Ale asi ne, takhle by o mě panička přece nemluvila!!! Doufám, že tam ještě někdy pojedem, loužičku jsem tam zvládl v chodbě, ne na koberci, nic jsem nezničil a musím přijít té Míně trošku pocuchat kožíšek


28.10.2009

Včerejší den mě opravdu překvapil. Někam mi zmizel ten velký zarostlý páneček, který mě doteď venčil, krmil, hrál si se mnou a občas na mě tajně i šišlal, i když říkal paničce, že se to nemá. Takže musím vzít za vděk zbytkem té smečky doma, tedy paničce a tomu menšímu chlapovi, který by možná mohl být můj parťák, když si to teda já budu přát. No, ještě že tu mám Kvíny, je vážně hloupá, můžu ji tahat, kousat, brát jí věci a ona jen kouká a nic, fakt nic nedělá. A panička ji za to ještě chválí, nechápu!!! Byt už mám zmapovaný celý, snažím se nedělat loužičky v obýváku, když tak v chodbě, ale někdy se ještě zapomenu  Když to nikdo nevidí, okusuju roh u stolu a židle, ale když zazní povel NE, raději hned poslechnu, navíc dostanu pochvalu a masíčko, tak proč si přidělávat starosti. Jenže, včera jsme se tahali s paničkou o míček a já se hooodně rozvášnil a když panička dala ruku blíž k mé tlamičce, něco se se mnou stalo a já ji chtěl kousnout. Potom už si pamatuju jen to, že jsem letěl vzduchem a skončil u balkonových dveří. Abych ji uklidnil, dal jsem ocásek dolů, ale jen na malou chviličku. Budu si na ni muset dávat pozor, je přísná, ale krásně voní po mase a když mě chová, to jsem úplně na měkko. Panička mě pak chtěla vyzkoušet, tak mi dávala ruku do misky s večeří, ale nejsem blbej, že? Takže ten den nakonec skončil dobře, mohl jsem spinkat u postele paničky, nikdo se na mě nezlobil a na dobrou noc jsem dostal pohlazení s tím, že jsem malé zlatíčko

 

TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek